TJ Sokol Jehnice 

Zápas se odehrával na děsivém povrchu hřiště na Svážné, ale i přes to jsme se na zápas všichni těšili a byli jsme plni očekávání a pevně rozhodnutí vykročit už tímto zápasem za záchranou v soutěži.

Sestava nebyla špatná – o to víc jsme podlehli přesvědčení, že bychom mohli uhrát dobrý výsledek.

Do brány si stoupl Ježek a na první rozehrávku-před níž byla ještě minuta ticha za oběti leteckého neštěstí – si stoupl Wadji a Matouš, vzadu podporovaní mou maličkostí a Češou. Na střídačce ještě čekali na svou šanci Chetan, Atík a nemocný Panter jako náhradník.

To, co se ale dělo po prvním hvizdu rozhodčího nikoho z nás nenapadlo ani v tom nejčernějším snu. První minutu zápasu se vše vyvíjelo dle našich představ – soupeře jsme přehrávali sice spíš bojovností než technikou, ale ze hry jsme měli víc. Soupeř se však krásně zahřál a najednou po neskutečné individuální chybě a situaci 2 na 1 BÁC a už jsme 1:0 prohrávali.

O chvíli později bylo ještě hůř, když se náš útočník nevrátil s hráčem a po propadlé přihrávce nám úplně volný hráč Mitry opět dal gól. Ježek si ještě nesáhl na balón (nutno říci, že ani jeden gól absolutně neměl šanci chytit) a už jsme prohrávali 2:0.

V našich řadách vznikl chaos a zmatek – neuměli jsme si nahrát, neuměli jsme projít přes hráče 1 na 1, nikdo si nenabíhal, hráli jsme na místě, zkrátka neskutečně ubohá podívaná. Tuto situaci ještě zhoršil Panterův dobře míněný time před naším rohem. Rozhodli jsme se zahrát na tréninku trénovanou situaci, ale absolutně nám díky nepozornosti a nekoncentrovanosti našich hráčů nevyšla.

Nakonec jsme se do zápasu zcela náhodně vrátili. Mnou špatně dloubnutý aut brankář podcenil, promáchl a od brankové konstrukce se míč odrazil k neobsazenému Matoušovi, který pohodlně skóroval.  2:1

Místo abychom podrželi míč jsme ale vzápětí opět inkasovali a opět po naší špatné přihrávce a téměř nulovému důrazu. 3:1. Rozhodčí zapískal konec poločasu a my rozhádaní a frustrovaní jsme se přesunuli na druhou střídačku.

Bohužel po poločase vypadal obrázek hry podobně. Mitra v klidu a bez větších obtíží bránila na půlce naše bezzubé útoky a my jsme nebyli schopni překonat soupeřovu obranu žádnou překvapivou akcí. Nechci nikoho jmenovat, ale každý si šáhněte do svědomí, jestli jste do tohoto zápasu dali vše. Nejsem si tím jistý. Můj výkon by měli hodnotit jiní, ale jak vám pánové mám přihrát, když stojíte za hráči, nebo zběsile zády ke mně běžíte vpřed! A všichni víte, že nahrát většinou umím.

Za druhý poločas jsme během prvních deseti minut hry vystřelili na soupeřovu bránu pouze třikrát, všechny tyto střeli jsem vypustil ze své kopačky já a nikdo mě ve snažení nepodpořil.

Aby toho nebylo málo, na naprosto hrozném hřišti jsem si, ať už to bylo přemírou snahy, nebo únavou, podvrtl kotník a sezóna pro mě skončila. Zbylých deset minut se Mitra dobře bavila našimi směšnými náznaky útoků a my na sebe rudí vzteky pořvávali jako banda pitomců.

Takhle by to pánové nešlo, kde je tvoje jistota z tréninků, Chetane, tvoje dravost a cit pro překvapivou akci, Wadji? Kde je tvoje zkušenost a tvrdá střela, Češo, kde je tvoje hbitost a rychlost, Matouši? Proč neotevřeš oči Atíku?

Chlapi na nic se nevymlouvejme, hráli jsme hrozně a zimní příprava absolutně nebyla vidět. Nebojte se na hřišti něco udělat. Futsal hrajeme jen pro radost, nikdo nám za to nic nedá ani nevezme, tak proč se schovávat, zbavovat míče a bát se udělat kličku? Góly nám stejně soupeř nasází a pokud se nám povede po pěkné kombinaci nějaký ten gól vstřelit, budou i prohry bolet méně.

Soustřeďme se víc na naší hru, mysleme na to, že se na nás někdo dívá a předvádějme pěkný fotbal. Třeba prohrajeme 10:5, ale budeme mít dobrý pocit, že se nám něco povedlo.

Omlouvám se za výkon Ježkovi, kterému jsme to my v poli vůbec neusnadnili a Panterovi, který musel hrát, i když mu vůbec nebylo dobře.

Zároveň vám budu držet palce v dalších zápasech, protože pro mě sezóna nejspíš skončila.

 Paja